1.1 Společnost PLUTON, s. r. o., IČO 34124478, se sídlem Zlatnická 33, Ústí nad Labem, PSČ 444 01, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddíl C, vložka 4124 (dále jen "zaměstnavatel"), vydává v souladu s § 306 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jako "zákoník práce"), tento pracovní řád, který blíže rozvádí a konkretizuje jednotlivá ustanovení zákoníku práce podle specifických podmínek u zaměstnavatele.
2.1 Tento pracovní řád je závazný pro zaměstnavatele a všechny jeho zaměstnance v pracovním poměru. Pro zaměstnance činné pro zaměstnavatele na základě dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce se tento pracovní řád použije přiměřeně, pokud to vyplývá z jeho ustanovení, z ustanovení o zákoníku práce nebo z příslušné dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce.
2.2 Každý zaměstnanec musí být s tímto pracovním řádem řádně seznámen nejpozději do 15 kalendářních dnů ode dne jeho vydání. Nově nastupující zaměstnanci musejí být s tímto pracovním řádem seznámeni nejpozději v den nástupu do zaměstnání před zahájením výkonu práce. Seznámení zaměstnance s obsahem tohoto pracovního řádu zajistí vždy přímý nadřízený zaměstnance. Mimo to je každý zaměstnanec oprávněn nahlédnout do tohoto pracovního řádu kdykoliv od pondělí do pátku v době od 7.00 do 15.30 hodin na personálním oddělení zaměstnavatele nebo u vedoucího příslušného oddělení či pracovního útvaru.
2.3 Na práva a povinnosti zaměstnanců společnosti, které nejsou výslovně upraveny tímto pracovním řádem, se vztahuje zákoník práce a další obecně závazné právní předpisy.
2.4 Všichni zaměstnanci jsou povinni tento pracovní řád znát a během trvání svého pracovněprávního vztahu k zaměstnavateli se jím nepřetržitě řídit.
3.1 Vznik pracovního poměru
3.1.1 Právní jednání směřující ke vzniku, změně nebo zániku pracovního poměru provádí jménem zaměstnavatele jednatel společnosti nebo osoby, které k tomu jednatel pověřil.
3.1.2 Pracovní poměr vzniká na základě písemné pracovní smlouvy uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Pracovní smlouva musí být podepsána oběma stranami nejpozději před zahájením výkonu práce. V pracovní smlouvě lze sjednat zkušební dobu, která činí 3 (slovy tři) měsíce, nebylo-li stranami v příslušné pracovní smlouvě výslovně sjednáno jinak. U vedoucích zaměstnanců činí zkušební doba 6 (slovy šest) měsíců, nebylo-li stranami v příslušné pracovní smlouvě výslovně sjednáno jinak.
3.1.3 Při nástupu do práce seznámí zaměstnance jeho přímý nadřízený s obsahem tohoto pracovního řádu, organizačního řádu, podpisového řádu, etického kodexu, předpisu na ochranu osobních údajů, jakož i se všemi platnými směrnicemi a dalšími vnitřními předpisy vydanými zaměstnavatelem. Kromě toho musí být každý zaměstnanec řádně seznámen s obecně závaznými právními předpisy vztahujícími se k jeho práci, jakož i s předpisy o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a s předpisy o zajištění požární ochrany na pracovišti, a to v rozsahu potřebném pro konkrétní pracoviště a pracovní pozici, kterou bude zaměstnanec u zaměstnavatele zastávat. Zaměstnanec potvrdí seznámení s těmito předpisy ve formě podpisu pracovní smlouvy, příp. kontrolního seznamu, který mu bude za tímto účelem jeho přímým nadřízeným předložen.
3.2 Úkony před vznikem pracovního poměru
3.2.1 Každý zaměstnanec je před vznikem pracovního poměru povinen vyplnit osobní dotazník a podrobit se vstupní lékařské prohlídce u závodního lékaře. Výsledkem vstupní lékařské prohlídky je posudek lékaře o tom, zda je zaměstnanec způsobilý k výkonu práce, na kterou je přijímán. Před vznikem pracovního poměru seznámí zaměstnance jeho přímý nadřízený rovněž v podrobnostech s pracovní náplní funkce či pozice, kterou má zaměstnanec u zaměstnavatele zastávat.
3.2.2 Pracovní smlouva je vyhotovována prostřednictvím personálního oddělení zaměstnavatele ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno je určeno pro zaměstnavatele a jedno pro zaměstnance.
3.2.3 V den nástupu do pracovního poměru je zaměstnanec povinen předložit zaměstnavateli občanský průkaz, potvrzení o dosavadním zaměstnání, popř. potvrzení o evidenci na úřadu práce, doklad o zdravotním pojištění, číslo účtu peněžního ústavu, na který mu má být zasílána mzda, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodl na bezhotovostní výplatě mzdy, a další doklady, které budou vyžadovány ze strany personálního oddělení zaměstnavatele a které ovlivňují nároky z pracovního poměru.
3.2.4 Je-li zaměstnanec přijímán do funkce spojené s nakládáním s hotovostí, ceninami, zbožím, zásobami materiálu či jinými hodnotami, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, musí s ním být uzavřena nejpozději v den nástupu do této funkce písemná dohoda o odpovědnosti zaměstnance k ochraně těchto hodnot ve smyslu § 252 a násl. zákoníku práce. Za splnění této povinnosti odpovídá přímý nadřízený zaměstnance.
3.2.5 Potřebuje-li zaměstnanec k výkonu práce nástroje, ochranné pracovní prostředky či jiné podobné věci, svěří mu je zaměstnavatel před zahájením výkonu práce na základě písemného potvrzení. Pokud hodnota takových nástrojů, ochranných pracovních prostředků či jiných věcí přesahuje v jednotlivých případech 50.000 Kč (slovy padesát tisíc korun českých), smějí být zaměstnanci tyto věci svěřeny pouze na základě písemné dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí ve smyslu § 252 a násl. zákoníku práce. Za splnění této povinnosti odpovídá přímý nadřízený zaměstnance.
3.3 Změny pracovního poměru
Pracovní podmínky sjednané v pracovní smlouvě jsou pro zaměstnavatele i zaměstnance závazné po celou dobu trvání pracovního poměru. Ke změně pracovní smlouvy je třeba souhlasu zaměstnance i zaměstnavatele, nejedná-li se o změnu na základě zákona.
3.4 Skončení pracovního poměru
3.4.1 Pracovní poměr může skončit dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době, uplynutím sjednané doby, smrtí zaměstnance, v případě cizinců též odnětím povolení k pobytu, vyhoštěním nebo uplynutím doby, na kterou bylo vydáno jejich povolení k zaměstnání.
3.4.2 Ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze strany zaměstnavatele si zaměstnavatel vždy předem vyžádá hodnoticí stanovisko přímého nadřízeného zaměstnance.
3.4.3 Ukončení pracovního poměru výpovědí se řídí § 50 a násl. zákoníku práce. Délka výpovědní doby je pro zaměstnavatele i zaměstnance stejná a činí dva měsíce.
3.4.4 Má-li zaměstnanec při ukončení pracovního poměru u sebe jakýkoliv majetek zaměstnavatele (služební automobil, notebook, mobilní telefon, klíče od objektu apod.), je povinen jej zaměstnavateli vydat nejpozději v den skončení pracovního poměru, a to i bez jeho předchozí výzvy. Dále je zaměstnanec povinen informovat nejpozději v den skončení pracovního poměru svého přímého nadřízeného o stavu plnění uložených úkolů a předat nedokončené úkoly osobě, kterou jeho přímý nadřízený k tomu účelu určí. Pokud byla se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených mu zaměstnavatelem, je zaměstnavatel povinen provést inventuru a zaměstnanec je povinen vrátit zaměstnavateli svěřené hodnoty.
3.4.5 Při skončení pracovního poměru vydá personální oddělení zaměstnanci písemné potvrzení o zaměstnání obsahující údaje podle § 313 zákoníku práce. Má-li zaměstnanec zájem o vystavení písemného pracovního posudku, je povinen požádat o jeho vystavení svého přímého nadřízeného. Pokud tak zaměstnanec učiní nejpozději do 15 dnů před skončením pracovního poměru, bude mu pracovní posudek předán personálním oddělením v den skončení pracovního poměru. Pokud zaměstnanec požádá o vystavení pracovního posudku později, bude mu tento posudek vystaven dodatečně a zaslán personálním oddělením zaměstnavatele poštou na adresu jeho trvalého bydliště, příp. na jinou adresu, kterou zaměstnanec pro tyto účely určí, a to nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy zaměstnanec o vystavení posudku požádal.
3.4.6 Po ukončení pracovního poměru je každý zaměstnanec povinen dodržovat mlčenlivost o všech záležitostech, o nichž se v průběhu pracovního poměru dozvěděl v souvislosti s výkonem práce pro zaměstnavatele, a to v rozsahu uvedeném v jeho pracovní smlouvě.
4.1 Rozvržení pracovní doby
4.1.1 Na všech pracovištích zaměstnavatele je zaveden jednosměnný pracovní režim. Pracovní doba zaměstnanců je rozvržena do 5denního pracovního týdne od pondělí do pátku. Pracovní doba je stanovena od 7.00 do 15.30 hodin.
4.1.2 Zaměstnanci jsou povinni nastupovat do zaměstnání tak, aby na počátku stanovené pracovní doby byli připraveni začít konat práci. Příchod na pracoviště a odchod z pracoviště je zaměstnanec povinen evidovat na kontrolní kartě ve vrátnici podniku. Pracovní doba je evidována u vedoucích jednotlivých úseků.
4.2 Přestávky v práci
4.2.1 Přestávky v práci na jídlo a oddech jsou stanoveny takto:
−techničtí pracovníci – skupina A: od 10.30 do 11.00 hodin,
−techničtí pracovníci – skupina B: od 11.00 do 11.30 hodin,
−administrativní zaměstnanci: od 11.30 do 12.00 hodin.
4.2.2 V případech, kdy tak stanoví právní předpisy, musí být zaměstnanci vedle přestávky na jídlo a oddech poskytnuta též bezpečnostní přestávka v zákonem předepsaném rozsahu. Zaměstnanci jsou povinni čerpat bezpečnostní přestávku vždy v případě řízení motorového vozidla na pracovní cestě, pokud nepřetržitá doba řízení vozidla dosáhne 4,5 hodiny; za dobu řízení se přitom považuje i přerušení řízení na dobu kratší než 15 minut. Bezpečnostní přestávka činí v tomto případě 30 minut s tím, že může být rozdělena do dvou částí v trvání nejméně 15 minut zařazených do doby řízení. Během bezpečnostní přestávky nesmí být vykonávána žádná činnost vyplývající z pracovních povinností, kromě dozoru na vozidlo a jeho náklad. Ostatní případy poskytování bezpečnostních přestávek stanoví příslušné právní předpisy. Za řádné poskytování bezpečnostních přestávek odpovídá vždy přímý nadřízený.
4.2.3 Bezpečnostní přestávka se započítává do pracovní doby zaměstnance. Připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky v práci na jídlo a oddech, započítá se přestávka v práci na jídlo a oddech do pracovní doby.
4.3 Práce přesčas
4.3.1 Práce přesčas je práce, kterou zaměstnanec vykonává nad stanovenou pracovní dobu (harmonogram směn) na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho výslovným souhlasem.
4.3.2 Práci přesčas může zaměstnanci nařídit přímý nadřízený jen ve výjimečných případech, jde-li o vážné provozní důvody. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit v průměru více než osm hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Nad tento rozsah lze konat práci přesčas pouze výjimečně, pokud k jejímu výkonu dá zaměstnanec svůj výslovný souhlas. Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru osm hodin týdně za 52 týdnů po sobě jdoucích.
4.4 Pracovní pohotovost
Pracovní pohotovost je doba připravenosti zaměstnance k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec rozvrhu pracovních směn zaměstnance. Pracovní pohotovost může být držena pouze na základě dohody zaměstnavatele se zaměstnancem o pracovní pohotovosti, jejíž součástí je i dohoda o místě, kde bude pracovní pohotovost držena (musí se jednat o místo odlišné od pracovišť zaměstnavatele).
4.5 Evidence docházky
4.5.1 Zaměstnavatel eviduje pracovní dobu zaměstnanců elektronicky prostřednictvím aplikace "Docházka". Z evidence pracovní doby musí být zřejmý začátek i konec směny v jednotlivých dnech, poskytnuté přestávky v práci, vykonaná práce přesčas (nařízená i dohodnutá), doba držení pracovní pohotovosti, doba výkonu práce v rámci pracovní pohotovosti a práce v noci.
4.5.2 Zaměstnanec je povinen vykázat prostřednictvím elektronické čipové karty, jež mu byla zaměstnavatelem předána, začátek a konec práce na určeném docházkovém terminálu. Zaměstnanec je povinen být na začátku pracovní doby v předepsaném pracovním ošacení již na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení pracovní doby. Během pracovní doby smí zaměstnanec opustit své pracoviště jen se souhlasem svého přímého nadřízeného nebo personálního oddělení zaměstnavatele a musí označit odchod nebo příchod prostřednictvím docházkového systému.
4.5.3 Zaměstnanec má právo průběžně nahlížet do evidence své pracovní doby v elektronické podobě a pořizovat si z ní výpisy na náklady zaměstnavatele; současně je povinen upozornit zaměstnavatele na jakékoliv nesrovnalosti v této evidenci, které případně zjistí.
5.1 Základní výměra dovolené na zotavenou činí pro všechny zaměstnance společnosti pět týdnů.
5.2 Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle rozvrhu čerpání dovolené (tzv. plán dovolených) tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, pokud v tomto zákoně není dále stanoveno jinak. Při stanovení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.
5.3 Je-li to z provozních důvodů nutné, je zaměstnavatel oprávněn nařídit celopodnikovou dovolenou; délka takové dovolené však nesmí činit více než 2 týdny.
5.4 Pokud není zaměstnanci dovolená určena stanoveným plánem jednotlivých dovolených, ani nařízením celopodnikové dovolené, ani rozhodnutím zaměstnavatele, je zaměstnanec oprávněn požádat o schválení termínu čerpání dovolené, který si sám zvolí; při výběru tohoto termínu je zaměstnanec povinen přihlížet k provozním potřebám a zájmům zaměstnavatele. V takovém případě je zaměstnanec povinen oznámit jím plánovaný termín čerpání dovolené nejméně deset pracovních dnů před jejím nástupem svému přímému nadřízenému a v téže lhůtě mu předložit žádost o poskytnutí dovolené písemně (tzv. dovolenka) ke schválení. Zaměstnanec nemá právní nárok na schválení čerpání své dovolené v termínu, o nějž žádá. Zaměstnanec je povinen předložit dovolenku opatřenou podpisem svého přímého nadřízeného personálnímu oddělení zaměstnavatele. Svévolné čerpání dovolené není dovoleno.
5.5 Před nástupem na dovolenou je zaměstnanec povinen osobně vyřídit úkoly, jež nesnesou odkladu. Ostatní úkoly je zaměstnanec povinen předat tomu ze spolupracovníků, kterého pro tyto účely určí jeho přímý nadřízený; s předáním úkolů je zaměstnanec povinen sdělit určenému spolupracovníkovi i veškeré související pokyny a informace, které jsou nezbytné pro plynulé navázání na rozpracovaný úkol a jeho zdárné dokončení.
5.6 Jestliže zaměstnanec nemohl dovolenou vyčerpat v kalendářním roce z naléhavých provozních důvodů nebo proto,…
