Zastoupení na základě zákona a opatrovnictví

3.4.1 Zastoupení na základě zákona a opatrovnictví

Mgr. Petra Vrábliková

(§ 32)

Uplatnění zastoupení

Zákonné zastoupení se uplatňuje tehdy, nemá-li účastník způsobilost k právním úkonům, nebo je jeho způsobilost k právním úkonům omezena. V rozsahu, v jakém účastník nemá procesní způsobilost, musí být zastupován zákonným zástupcem.

Správní orgán ustanoví opatrovníka:

1. účastníkovi, který nemá procesní způsobilost nebo je-li jeho procesní způsobilost omezena, pokud nemá zákonného zástupce nebo nemůže-li ho zákonný zástupce zastupovat a nemá-li opatrovníka podle zvláštního zákona,

   Tato situace nastává zejména tehdy, jestliže účastníkovi ještě zákonný zástupce nebo opatrovník podle hmotného práva nebyl soudem ustanoven a je vedeno správní řízení, jehož se tato osoba účastní. Za opatrovníka podle zvláštního zákona je třeba považovat nejenom opatrovníka osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům, ale i pěstouna nebo poručníka, má-li vůči nezletilému práva a povinnosti odpovídající rodičovské zodpovědnosti.

2. osobám, kterým brání jiná právní překážka, aby v řízení činily úkony, jestliže si nezvolily zmocněnce,

   SŘ nestanoví, o jakou překážku se může jednat, z formulace však vyplývá, že půjde o překážku právní, tj. nikoliv pouze faktickou. Takovou právní překážkou může být zadržení v ústavu zdravotnické péče, je-li účastník nosičem (bacilonosičem), vazební stíhání nebo výkon trestu odnětí svobody apod.

3. právnické osobě, která nemá orgán způsobilý za ni jednat, popřípadě jemuž lze doručovat, popřípadě je-li v jiném řízení předmětem sporu, kdo tímto orgánem právnické osoby je,

   SŘ má bezpochyby na mysli absenci jak osob, které jednají jménem právnické osoby (statutární orgány), tak případně osob, které jednají za ni (prokuristu, pověřence) ve vztahu obdobném zastoupení. Nelze-li doručovat na adresu sídla uvedenou v obchodním nebo jiném rejstříku, může správní orgán přistoupit k doručení na adresu statutárního orgánu nebo jeho člena. Důvod ustanovení opatrovníka proto, že právnická osoba nemá orgán, jemuž lze doručovat, je tedy v podstatě nadbytečný, neboť jde o případ, kdy zde není orgán způsobilý za právnickou osobu (event. jejím jménem) jednat vůbec. Řízení, v němž je vyjasňována otázka, kdo je oprávněn za právnickou osobu jednat, bude zpravidla řízením soudním, řízení správní není vyloučeno. Správní orgán by měl, zjistí-li, že jsou pochybnosti o tom, kdo je oprávněn jménem právnické osoby jednat, nebo takové osoby není, dát podnět příslušnému státnímu orgánu (živnostenskému úřadu, soudu vedoucímu obchodní rejstřík), aby z úřední povinnosti zahájil řízení o uvedení faktického stavu do souladu se stavem právním.

4. osobám neznámého pobytu nebo sídla, osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat,

   S ohledem na skutečnost, že trvalý pobyt je v zásadě pouze institutem evidenčním, měl by se správní orgán pokusit o zjištění skutečného pobytu účastníka (dotazem na příslušné orgány evidence obyvatel, obec nebo městskou část, případně Vězeňskou službu ČR), je-li fyzickou osobou, při zjišťování sídla právnické osoby dotazem na státní orgány příslušné k registraci právnických osob (rejstříkový soud, živnostenský úřad, ministerstvo vnitra nebo jiné příslušné ústřední správní orgány). Není-li pobyt nebo sídlo účastníka známo, a dále tehdy, je-li tento pobyt znám, ale nedaří- li se účastníku doručovat (nepřebírá písemnosti, doručující úřední osobě neotvírá, zdržuje se v místě pobytu nepravidelně, a proto mu není možné doručit apod.), správní úřad ustanoví opatrovníka. Opatrovníka neustanovuje tehdy, nejde-li o účastníka, jemuž má být v řízení uložena povinnost nebo odňato právo – takové osobě doručuje veřejnou vyhláškou.

5. osobám, které nejsou známy,

   Za účastníka, jehož osoba není známa, je třeba považovat osobu s určitým vztahem k věci, o niž se v řízení jedná, nebo mající jiný vztah k předmětu řízení, který ji jako účastníka vymezuje, avšak taková osoba není známa. Například půjde o vlastníka vraku vozidla, vlastníka nemovitosti, nelze-li údaj o vlastníku zjistit z úředních evidencí, matku, která požádala o utajení svých osobních údajů v souvislosti s porodem apod. Opatrovníka neustanovuje tehdy, nejde-li o účastníka, jemuž má být v řízení uložena povinnost nebo odňato právo – takové osobě doručuje veřejnou vyhláškou.

6. osobám zvlášť těžce zdravotně postiženým, s nimiž se nelze dorozumět ani prostřednictvím tlumočníka nebo prostředníka

   Zda jde o osobu zvlášť těžce zdravotně postiženou, jíž brání postižení v komunikaci se správním orgánem a v uplatňování jejích procesních práv, řeší správní orgán v rámci správního uvážení, zda taková osoba má, či nemá průkaz osoby těžce zdravotně postižené nebo průkaz mimořádných výhod, zde není podstatné, neboť kritéria přiznání těchto průkazů jsou jiná než kritéria, jimiž je možné posoudit, zda zdravotně postižené sobě její postižení brání v komunikaci, ve vyjadřování, v přítomnosti u ústního jednání apod. a tuto překážku nelze překonat ani za pomoci tlumočníka nebo opatrovníka. Takové osobě ustanoví správní orgán opatrovníka vždy. Toto ustanovení se použije i tam, kde by bylo ustanovení tlumočníka nebo prostředníka vzhledem ke zdravotnímu postižení účastníka (hluchota, hluchoněmost, hluchoslepost) možné, ale účastník neovládá znakovou řeč nebo s ustanoveným tlumočníkem nebo prostředníkem komunikovat nehodlá a správní orgán nemá jinou možnost, jak by se s ním dorozuměl.

7. osobám stiženým přechodnou duševní poruchou, která jim brání samostatně v řízení jednat, je-li to nezbytné k hájení jejich práv; v těchto případech správní orgán rozhoduje na základě odborného lékařského posudku,

   Podmínkou ustanovení opatrovníka podle tohoto ustanovení bude existence duševní poruchy, která účastníku brání jednat ve správním řízení samostatně (a to buď vůbec v řízení vystupovat, nebo uvědomit si dosah…