1.1
Aktuálně ze Sbírky zákonů
Mgr. Jan Břeň
Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (dále jen "Sbírka zákonů") – od částky 250/2024 do částky 289/2024
Částka 250 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 27. srpna 2024
Vyhláška č. 250/2024 Sb., o procentním podílu jednotlivých obcí na částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů
Účinnost od 1. září 2024
Částka 257 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 5. září 2024
Sdělení Ministerstva vnitra č. 257/2024 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Ministr vnitra vyhlásil na den 7. prosince 2024 nové volby do Zastupitelstva obce Černýšovice (okres Tábor) a Paseky (okres Písek).
Částka 263 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 12. září 2024
Zákon č. 263/2024 Sb., o veřejných kulturních institucích a o změně souvisejících zákonů (zákon o veřejných kulturních institucích)
Tento zákon upravuje zejména účel a činnost veřejné kulturní instituce, zřízení a vznik veřejné kulturní instituce, postavení zřizovatele a působnost orgánů veřejné kulturní instituce a hospodaření a nakládání s majetkem veřejné kulturní instituce. Veřejná kulturní instituce je právnickou osobou zřízenou podle tohoto zákona, jejímž účelem je přispívat k rozvoji kulturního života a kulturního dědictví společnosti, k zajištění co nejvyšší kvality veřejných kulturních služeb a k posílení významu české kultury. Hlavní činností veřejné kulturní instituce je poskytování veřejných kulturních služeb. Veřejná kulturní instituce může vykonávat i vedlejší činnost, pokud jí není ohrožena kvalita, rozsah nebo dostupnost hlavní činnosti. Název veřejné kulturní instituce obsahuje označení "veřejná kulturní instituce", které může být nahrazeno zkratkou "v. k. i.". Jiné osoby nesmějí ve svém jménu toto označení používat. Financování veřejné kulturní instituce musí být v souladu s předpisy upravujícími veřejnou podporu. Veřejná kulturní instituce může být zřízena pouze Českou republikou, jedním územním samosprávným celkem, nebo společně více územními samosprávnými celky. Česká republika může zřídit veřejnou kulturní instituci jen s předchozím souhlasem vlády. Jménem České republiky plní funkci zřizovatele veřejné kulturní instituce ministerstvo, které vláda určí. Zřídí-li veřejnou kulturní instituci více územních samosprávných celků, mají práva a povinnosti zřizovatele všichni. Veřejná kulturní instituce vzniká dnem zápisu do rejstříku veřejných kulturních institucí. V návrhu na zápis do rejstříku veřejných kulturních institucí určí zřizovatel den, ke kterému má být zápis proveden. Ředitel je statutárním orgánem veřejné kulturní instituce. Funkční období ředitele je 4 roky, nestanoví-li zřizovací listina funkční období delší. Ředitel je oprávněn účastnit se zasedání správní rady a dozorčí rady. Správní rada při výkonu své činnosti dbá na naplňování hlavní činnosti veřejné kulturní instituce, na zachování účelu, k němuž byla veřejná kulturní instituce zřízena, a na řádné hospodaření s majetkem, který veřejná kulturní instituce vlastní nebo který jí byl svěřen. Správní rada má nejméně 3 členy, přičemž počet členů musí být dělitelný třemi. Dozorčí rada je kontrolním orgánem veřejné kulturní instituce. Veřejná kulturní instituce zřízená územním samosprávným celkem hospodaří se svěřeným majetkem, s vlastním majetkem a s dalším majetkem, který užívá. Veřejná kulturní instituce zřízená Českou republikou hospodaří s vlastním majetkem a s dalším majetkem, který užívá. Majetek, s nímž hospodaří, musí veřejná kulturní instituce využívat k účelu, ke kterému byla podle zřizovací listiny zřízena. Kladný rozdíl příjmů a výdajů veřejné kulturní instituce vytvořený z hlavní činnosti nebo vedlejší činnosti musí být použit na financování její hlavní činnosti nebo převeden do fondů zřízených v souladu s tímto zákonem a zřizovací listinou. Veřejná kulturní instituce vytváří rezervní fond, sociální fond a fond reprodukce majetku. Zákon rovněž novelizoval mj. i § 23 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, podle něhož nově územní samosprávný celek může ve své pravomoci k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností zřizovat veřejné kulturní instituce podle zvláštního zákona.
Účinnost od 1. ledna 2025
Částka 268 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 19. září 2024
Zákon č. 268/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 88/2024 Sb., o správě voleb, a některé další zákony
Novela zákona o správě voleb zavádí korespondenční hlasování. Volič, který má v seznamu voličů zapsán údaj o hlasování ve zvláštním volebním okrsku, může v tomto okrsku využít korespondenční hlasování na území spadajícím do tohoto okrsku, pro něž tak stanoví prováděcí právní předpis. Žádost o vydání písemností ke korespondenčnímu hlasování může volič podat ode dne vyhlášení voleb u zastupitelského úřadu, v jehož zvláštním volebním okrsku může podle údaje v seznamu voličů hlasovat. Na žádost zašle zastupitelský úřad nejpozději 25 dnů přede dnem voleb voliči identifikační lístek, úřední obálku, doručovací obálku a informaci o způsobu hlasování včetně odkazu na internetové stránky, kde jsou přístupné hlasovací lístky k vytištění. Pokud o to volič požádal nebo neuvedl adresu pro doručení, vydá zastupitelský úřad tyto písemnosti osobně voliči nebo osobě, která se prokáže písemnou plnou mocí s úředně ověřeným podpisem voliče. Zastupitelský úřad nevydá písemnosti ke korespondenčnímu hlasování osobě, která na základě plné moci u téhož zastupitelského úřadu pro tytéž volby převzala písemnosti ke korespondenčnímu hlasování již pro 7 voličů. V případě volby prezidenta republiky zašle zastupitelský úřad písemnosti pro korespondenční hlasování současně pro první i druhé kolo volby, ledaže volič požádá o korespondenční hlasování jen pro první, nebo jen pro druhé kolo volby. Hlasovací lístek pro korespondenční hlasování si volič vytiskne z informačního systému. Volič vloží hlasovací lístek do úřední obálky. Do doručovací obálky volič vloží jím podepsaný identifikační lístek a úřední obálku. Volič, kterému byl vydán voličský průkaz, vloží voličský průkaz do doručovací obálky. Zalepenou doručovací obálku volič zašle zastupitelskému úřadu, od kterého obdržel písemnosti pro korespondenční hlasování. Doručenou doručovací obálku označí zastupitelský úřad časem přijetí a do předání zvláštní okrskové volební komisi ji uchovává nerozlepenou na bezpečném místě, které za tímto účelem vyhradí vedoucí zastupitelského úřadu. Zvláštní okrskové volební komisi předá zastupitelský úřad doručovací obálky, které byly doručeny nejpozději do ukončení hlasování ve zvláštním volebním okrsku. Zvláštní okrsková volební komise v době od předání doručovacích obálek zastupitelským úřadem do doby…
